Tipy pro skládání panorámat

  • Pokud jsou jednotlivé snímky foceny širokoúhlým objektivem, často trpí soudkovým zkreslením, což jednak ztěžuje správné spasování a také dochází k nepěkným zlomům na rovných liniích. V tom případě můžete někdy dosáhnout lepších výsledků nastavením delší ohniskové vzdálenosti, než kterou byly snímky skutečně pořízeny.
  • Při ruční korekci spojů je vhodné zadat co nejvíce bodů a pokud možno je rovnoměrně rozmístit po celé ploše přesahu snímků. Body doporučujeme dávat do míst s velkým kontrastem (například rohy objektů apod.).
  • Pamatujte na to, že výsledný obrázek může být poměrně velký a tím vzrůstají nároky na spotřebu paměti. Například panoráma složené z 10 snímků z fotoaparátu s 6 megapixely má při 30% překrytí snímků rozměry přibližně 22 000 × 2000 pixelů a zabírá v paměti přes 130 MB (!), pokud není složeno vodorovně tak ještě mnohem více. Proto je nutné, aby byl počítač, na kterém budete panoráma skládat, vybaven dostatečným množstvím paměti. Jestliže nepotřebujete výsledné panoráma ve velkém rozlišení (pokud jej nechcete tisknout), doporučujeme jej skládat ze zmenšených kopií původních souborů, výrazně tak snížíte paměťové nároky a skládání bude také podstatně rychlejší.

Jak správně fotit panoráma

  • Jednotlivé snímky by měly být foceny objektivem s delší ohniskovou vzdáleností. Širokoúhlé objektivy často trpí soudkovitým zkreslením (zvláště zoomové objektivy), takže snímky pak nelze přesně spasovat. Pokud nelze použít objektiv s delším ohniskem (není možný větší odstup), je vhodné alespoň fotit s fotoaparátem otočeným na výšku (bude sice nutné udělat více snímků, ale půjdou lépe spasovat).
  • Fotoaparát by se měl při focení otáčet kolem středu optické soustavy objektivu, pokud tomu tak není, jednotlivé snímky jsou pořízeny z mírně odlišného úhlu, což opět ztěžuje správné spasovaní (zejména u blízko umístěných objektů). Tohoto požadavku je možné zcela dosáhnout pouze pomocí speciálních pomůcek, ale velmi pomůže i umístění fotoaparátu na stativ. Při focení z ruky tento požadavek prakticky není možné splnit a snímky zřejmě nepůjdou spasovat naprosto přesně.
  • Fotoaparát by se měl při focení otáčet pouze kolem svislé osy, čehož opět dosáhneme nejlépe focením ze stativu (ideální je vyrovnat jej pomocí vodováhy, která je často na stativu umístěna). Při focení z ruky je důležité se snažit otáčet fotoaparát v pouze jedné rovině.
  • Překryv jednotlivých snímků by měl být optimálně 30—50 %, pokud je překrytí menší, může být obtížné nalézt společné body sousedních snímků a také jsou snímky spasovány v okrajových částech snímku, kde se nejvíce projevují optické vady objektivu, takže spoje jsou pak viditelnější. S větším překrytím než cca 70—80 % program nepočítá a může opět dojít k chybnému spojení.
  • Jestliže se v celém rozsahu fotografované scény příliš nemění světelné podmínky, je vhodné uzamknout expozici. Pokud jsou ovšem světelné podmínky jednotlivých snímků výrazně odlišné a u některých z nich by došlo k přeexponování nebo podexponování, doporučujeme nastavit expozici manuálně a rozdíly v expozici u jednotlivých snímků vyrovnat pomocí expozičních korekcí. Je pochopitelně možné využít i expoziční automatiku, v tom případě ovšem může být expozice jednotlivých snímků výrazně odlišná, a přestože algoritmus spojování tyto rozdíly velmi dobře vyrovnává, mohou být spoje snímků více patrné. Pokud to fotoaparát umožňuje, doporučujeme v každém případě manuálně nastavit vyvážení bílé.